PROGRESIVNÍ JUDAISMUS


Progresivní (neboli liberální či reformní) židovství je vedle ortodoxního a konzervativního jední ze tří hlavních proudů judaismu. Jeho základním pilířem progresivního židovství je snaha o moderní interpretaci tradice a její promítnutí do náboženského života, což se projevuje například plným zrovnoprávněním žen a mužů v náboženské oblasti. Stejně jako chlapci jsou dívky při dosažení náboženské dospělosti vyvolávány k Tóře. Důležitou roli hraje také otevřenost k patrilineárním Židům a jejich podpora na cestě k plnému uznání židovského statusu, a také úsilí o integraci nežidovských partnerů v komunitním životě. Důraz je kladen na dialog s lidmi rozličných náboženských a kulturních forem a společenské angažmá v oblasti prosazování etických hodnot, což zahrnuje například pomoc sociálně slabým nebo úsilí o ochranu životního prostředí.


Progresivní chápání židovské tradice v celosvětovém měřítku tím nejrozšířenějším. Ke Světové unii progresivního judaismu (World Union for Progressive Judaism – WUPJ), která sdružuje reformní, liberální a rekostrukcionistické židovské komunity ve více než 50 zemích, včetně České republiky, se podle jejích vlastních statistik hlásí přibližně 1,2 milionu Židů z více než 1200 židovských obcí, což z ní činí největší existující židovskou organizaci na světě. V České republice se k progresivnímu židovství v současné době hlásí pět židovských komunit, z nichž čtyři jsou v současné době členy Evropské unie progresivního judaismu (European Union for Progressive Judaism – EUPJ), regionální organizace Světové unie progresivního judaismu, a čtyři z nich jsou řádnými či přidruženými členy Federace židovských obcí.


Mnohé napadne oprávněná otázka, kde se vlastně na českém území tato tvář židovství vůbec vzala. Jedním z rozšířených omylů, se kterými se v práci rabína setkávám, je názor, že progresivní židovství je jakýmsi moderním anglosaským exportem na české území. K zakořenění této mylné představy patrně napomohl fakt, že po otevření hranic v roce 1989 to byli právě rabíni ze Spojených státu amerických a Spojeného království, kteří začali navštěvovat Českou republiku a napomáhat rozvoji progresivního židovství v naší zemi. Přesto se však nejednalo o import cizího prvku, ale spíše o navrácení něčeho, co na našem území nejen existovalo, ale do značné míry dokonce vzniklo. Nejlepším důkazem role, kterou hrál tento směr židovství v předválečných českých židovských komunitách, je fakt, že výše zmíněná Světová unie progresivního judaismu byla založena v Londýně roku 1926 delegacemi z osmi zemí – Francie, Indie, Německa, Rumunska, Spojeného království, Spojených státu amerických, Švédska a v neposlední řadě Československa.


Chcete-li se o progresivním judaismu dozvědět více, rád bych Vám doporučil knihu Co je to liberální judaismus? od francouzské rabínky Pauline Bebe. Knihu můžete zakoupit v každém dobrém knihkupectví.